Už v dávných dobách lidé věděli o léčivé síle celeru. Má se za to, že snižuje krevní tlak a působí protizánětlivě. Především chutná a v kuchyni se dá využít na mnoho různých způsobů. Hobby zahradníci to už dávno objevili a celer pěstují – z prostorových důvodů většinou řapíkatý celer a méně celer. Aby bylo pěstování úspěšné, je nutná určitá příprava. Půda by měla být především dobře připravená. Pokud jsou vhodné podmínky, bohaté úrodě většinou nic nestojí v cestě.
Celer nebo celer?
Každý, kdo se rozhodne pěstovat celer na vlastní zahradě, musí nejprve učinit zásadní rozhodnutí. Otázka, kterou je třeba objasnit, zní: celer nebo celer. Oba typy se příliš neliší požadavky, chutí a možným využitím. Pěstování celeru, kterému se často také říká celer, je však mnohem jednodušší. Vyžaduje také méně místa a lze ji snadno pěstovat v květináčích. Ve zkratce: Pokud chcete mít na zahradě celer, rozhodně byste měli použít řapíkatý celer.
Odrůdy
Obchod nyní také nabízí téměř nepřehlednou paletu odrůd řapíkatého celeru. Při výběru byste měli dbát především na to, aby vámi vybraná odrůda byla samobělící. Pokud tomu tak není, kultivace se stává výrazně složitější. Především tím odpadá obvyklá praxe umisťování rostlin do zákopů a jejich postupné zasypávání zeminou. Mezi odrůdy, které mají tuto samobělící vlastnost, patří:
- Zlatý Spartan
- Pascal
- Tall Utah
- Tango
Ne nadarmo tyto čtyři odrůdy patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější. Pěstováním takových samobělicích odrůd celeru se budeme zabývat později.
Umístění
Bez ohledu na to, jaký druh celeru si vyberete – rostliny ho mají rády teplé. Důvodem je v neposlední řadě to, že zejména mladé rostliny jsou extrémně citlivé na chlad, a proto je mohou mrazivé noci snadno poškodit. Proto je do jisté míry nutností umístění co nejslunnější. V nejlepším případě může ležet v polostínu. Místo by mělo být také dobře chráněno. Velkou roli při výběru místa navíc hraje i blízkost k ostatním rostlinám a především zelenině. Celer se nesnese se vším, co se pěstuje na zahradě. Za žádných okolností by se nemělo vysazovat na záhon s následujícími bylinkami a zeleninou:
- Fenykl
- petržel
- Řepu všeho druhu
- Peškonosné rostliny
Celer se naopak velmi dobře vyvíjí v bezprostřední blízkosti okurek, salátu a prakticky všech druhů zelí. Výsadba na stejný záhon zde není žádný problém.
Půda
Všechny druhy a odrůdy celeru vyžadují velmi velké množství živin, aby prospívaly. Ne nadarmo se mluví o takzvaných „těžkých jedlících“. Bez co nejbohatší půdy na živiny to nejde. Navíc by měl být jílovitý, obsahovat hodně vápna a také umět snadno ukládat vlhkost. Tím v podstatě odpadá potřeba písčité půdy pro pěstování celeru. Pokud máte na zahradě převážně písčitou půdu, nemusí to nutně znamenat, že by tam nemohl růst i celer.
Aby to fungovalo, je samozřejmě nutné před výsadbou obohatit půdu. V ideálním případě se tak stane na podzim, tedy před výsadbou rostlin na jaře příštího roku. To dává živinám dostatek času na usazení a akumulaci v půdě. Půda se intenzivně kypří a důkladně promíchá s kompostem nebo konvenčním chlévským hnojem. Zpravidla by se na metr čtvereční půdy mělo přidat kolem čtyř až pěti litrů kompostu nebo hnoje.
Tip:
K pokrytí nezbytných požadavků na vápno celeru by měl být do kompostu přidán mušlový vápenec, který lze zakoupit ve specializovaných prodejnách. Osvědčilo se asi 100 gramů vápna na pět litrů kompostu.
Kromě hnoje nebo kompostu lze snadno zapracovat také rohovinové hobliny nebo rohovinovou moučku. Aby bylo ještě jednou jasno: To platí pro písčité půdy. U jílovitých a na živiny bohatých půd tato přípravná práce není bezpodmínečně nutná, ale ani neškodí.
- sypká, hlinitá, nejlépe na živiny bohatá půda
- pokud je půda písčitá, obohaťte půdu na podzim
- Použij k tomu kompost nebo hnůj
- čtyři až pět litrů kompostu nebo hnoje na metr čtvereční
kultivace
Celer, stejně jako celer, nelze v našich zeměpisných šířkách vysévat přímo na zahradě. Spíše se musí chovat v bytě nebo ve skleníku, aby později nedošlo k nepříjemným překvapením. Důvod: Celer potřebuje poměrně dlouhou dobu, než vyroste ze semínka do mladé rostliny. Můžete předpokládat, že uplyne až osm týdnů. Mladé rostliny jsou extrémně citlivé na chlad. Proto se důrazně doporučuje, abyste je pěstovali do bodu, kdy mohou přežít venku přibližně od května.
Pěstování začíná přibližně v polovině března. Aby to fungovalo, je nejlepší nechat semena jednu noc máčet ve vodě. Poté se vysejí do sadbovače. V zásadě stačí malé sadbovače o rozměrech kolem pěti krát pěti centimetrů. K pěstování samozřejmě používáte zeminu do květináče od specializovaných prodejců a dobře do ní vtlačí jednotlivá semínka. Poté se doporučuje nanést malou vrstvu písku, která by však neměla být silnější než půl centimetru. Teď už stačí jen dobře nalít a přikrýt průhledným víčkem. Alternativně lze použít průhledný sáček nebo fólii.
Určitě by tam mělo být něco jako skleníkový efekt. Ideálním místem pro výsadbu v příštích týdnech je světlý, slunný parapet. Důležitá je také teplota v místnosti. Měla by být v rozmezí 16 až 20 stupňů Celsia a za žádných okolností by neměla klesnout pod značku 16 stupňů. Jakmile malé rostlinky vyvinou dva nebo tři listy, je třeba je vytrhnout a přemístit do samostatných květináčů. Při dalším pěstování může být trochu chladněji, ale ani zde nesmí teplota klesnout pod 16 stupňů.
Tip:
Než se mladé rostlinky definitivně vysadí na záhon, měly by si zvyknout na pobyt venku a na pár dní otužovat na terase nebo balkoně. Měly by být alespoň pět centimetrů vysoké.
- použijte speciální zeminu
- Semínka dobře zatlačte do půdy, zasypte tenkou vrstvou písku a vody
- zakryjte průhledným víčkem nebo fólií
- Umístění: světlé, slunné sedadlo u okna
- Pokojová teplota: 16 až 20 stupňů
- Vypíchněte a přesaďte rostliny od přibližně dvou listů dále
- otužte se na balkóně před výsadbou na záhon
Výsadba na zahradě
Po šesti až osmi týdnech kultivace a předchozím otužování jsou mladé rostlinky dostatečně silné, aby se mohly konečně přesunout do zahradního záhonu. Obvykle tomu tak bude zhruba od poloviny května. Rostliny jsou vysazeny v řadě. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami a mezi řadami by měla být kolem 20 centimetrů. Při výsadbě nesmí být překročena hloubka sadbovače. Zemina kolem každé rostliny musí být pevně utlačena a poté dobře zalita. Poznámka: Jak již bylo řečeno, platí to pro všechny samobělící odrůdy. Pokud použijete jinou odrůdu, je třeba pro výsadbu vyhloubit jamky hluboké přibližně 25 centimetrů a ty je třeba časem zasypat. Navíc vzdálenost výsadby pak musí být kolem 50 centimetrů.
Péče
Při péči o celer jsou zvláště důležité dva aspekty: ochrana před chladem a dostatečný přísun živin a vody. Pokud hrozí, že se na jaře opět pořádně ochladí, doporučujeme přikrýt rounem. Nutná je pravidelná zálivka a obecně vlhká půda. Pro zajištění dostatku živin se doporučuje podávat rohovou moučku, která se lehce zamíchá do půdy kolem rostlin, po celou dobu růstu. Kromě toho je třeba řapíkatý celer dodat také sodíkem a borem. K tomu je vhodná zálivka studenou, dobře odstátou vodou na vaření (bramborová voda) nebo speciální solnou směsí.
Tip:
Rozpusťte lžičku mořské soli v deseti litrech vody a zalévejte rostliny každý měsíc.
Celer je poměrně málo citlivý na choroby a škůdce. Může dojít k napadení plísní listových skvrnitostí Septoria. Tomu lze předejít dostatečným rozestupem jednotlivých rostlin. V případě potřeby můžete zalít i vývarem z přesličky. Jakmile se houba objeví, je obtížné s ní bojovat. Musíte počítat s menší úrodou.
Sklizeň
Za normálních okolností lze celer sklízet v říjnu. Sklizeň by rozhodně měla proběhnout před prvním mrazem, rostliny by ho totiž nepřežily. Samotná sklizeň je velmi jednoduchá: celou rostlinu vytáhnete ze země za listy – hotovo. Aby bylo možné řapíkatý celer uskladnit co nejprofesionálněji, měly by být řapíky seříznuty ve vzdálenosti asi deseti centimetrů nad první listovou větví. Ideálním místem pro skladování je chladný sklep – zvláště pokud celer a kořeny balíte po tyči do krabice naplněné vlhkým pískem. Při skladování tímto způsobem by mělo zůstat čerstvé a poživatelné přibližně osm týdnů. Případně ho můžete samozřejmě jednoduše dát do lednice. Zůstane tam asi měsíc.
