Teplomilným rostlinám se obzvláště dobře daří ve skleníkových podmínkách. Zahradit můžete bez ohledu na počasí a škůdci jsou doslova vynecháni. Promyšlené plánování je základ a konec všeho, jedině tak můžete plně využít všechny jeho přednosti. Na co si ale dát pozor při výsadbě ve skleníku a výběru rostlin?
Různé typy skleníků
Skleník by měl v první řadě zaujmout svou funkčností, protože ne každý model lze osadit stejně. Rozlišují se nevytápěné a vytápěné domy. Nevytápěné se nejčastěji používají k pěstování zeleniny a bylinek od jara do podzimu. Vytápěný teplý dům nebo skleník naopak otevírá možnosti výsadby i v chladném období. Ať už pro pěstování mladých rostlin letní zeleniny a letniček nebo pro exotické skleníkové rostliny. Skleníky by měly mít vždy více možností větrání, aby se zabránilo hromadění tepla.
Často, zvláště u menších skleníků, máte tendenci chtít vytěžit maximum z každého centimetru. To znamená, že rostliny jsou příliš husté a nemohou se správně vyvíjet. Rovněž je třeba se vyvarovat vysazování různých druhů bez rozdílu. Jinak může dojít ke konkurenci o vodu a živiny a napadení houbami. Nejlepší je udělat si plán, které druhy lze mezi sebou kombinovat a které ne.
Tip:
Nevytápěné skleníky je nejlepší umístit v orientaci sever-jih a vyhřívané pro celoroční použití ve směru východ-západ. Správná orientace je důležitá pro optimální využití světla, zejména v zimě.
Půda ve skleníku
Kromě vybavení domu a dobrého plánu výsadby hraje důležitou roli v jeho prosperitě stav půdy. Je namáhána podstatně více než venku v posteli, a proto vyžaduje určitý čas na regeneraci. Můžete si ho připravit podle toho nebo ho úplně vyměnit zhruba každé tři roky.
- Podlaha by se měla skládat ze dvou vrstev
- Na dně vrstva dobře ochuceného koňského hnoje
- Půda jde na povrch hnoje
- Případně smíchejte půdu s hnojem nebo vyzrálým kompostem
- Půda ve skleníku by měla být středně těžká a sypká
- Od drobivé po jemnou drobivou strukturu, aby se nehromadila voda
- Měl by obsahovat dostatek živin v závislosti na výsadbě
- Nejlepší je nahradit vyčerpanou půdu
- Způsob pěstování pod sklem podobný jako venku
- Používejte podlahu skleníku co nejlépe
- V prvním roce vypěstujte těžká krmítka, ve druhém střední krmítka a ve třetím slabá krmítka
- Dejte půdě ve čtvrtém roce odpočinek
- Aplikujte kompost a zelené hnojení
Těžká krmítka do skleníku zahrnují okurky, dýně, rajčata, papriky a pórek. Mezi střední krmítka patří cibule, pórek, hlávkový salát a špenát. Ředkvičky a luštěniny jsou nízkojedlé. Abychom zde neztratili přehled, opět přichází na řadu již zmíněný plán, který může být nejen ve velkých sklenících velmi nápomocný.
Nejlepší způsob, jak to udělat, je rozdělit podlahu na čtyři oblasti. Těžká, střední a slabá krmítka i zelené hnojení se pak přesouvají z pole na pole. Celé se to nazývá rotace plodin, která funguje stejně dobře ve skleníku jako venku.
Tip:
Je třeba se vyvarovat opakovaného pěstování stejného rostlinného druhu nebo je nutné půdu každý rok vyměnit.
Správný výběr rostlin
Když je zbytek zahrady stále v hlubokém hibernaci, je dán startovní signál pro novou skleníkovou sezónu. První výsevy lze provést, jakmile má půda v domě teplotu alespoň osm stupňů. Podle umístění a orientace skleníku je tomu tak kolem února
Při výběru skleníkových rostlin hraje kromě specifických potřeb jednotlivých druhů zásadní roli i velikost skleníku. Nejčastěji se v nich pěstuje zelenina, ale snadno se v nich dají pěstovat i bylinky a dokonce i exotické ovoce. Vzhledem k různým velikostem a růstovým charakteristikám, zejména exotických rostlin, se doporučuje speciálně vytvořený plán výsadby. Které rostliny se ale hodí k výsadbě do skleníku?
Jarní zelenina
Před prvním výsevem je nejlepší sestavit plán výsadby. Od konce února/začátku března lze vysévat nebo vysazovat letní zeleninu jako rajčata, okurky, papriky, chilli a lilek. Můžete vysadit první sazenice jako rané saláty nebo odrůdy kedlubny odolné vůči chladu. Pro nepřetržitou sklizeň lze salát a kedlubny přesazovat každé 3-4 týdny. Pokud noční teploty opět prudce klesnou, může mít smysl mladé rostlinky na noc přikrýt rounem. Nyní lze vysévat i ředkvičky a jarní ředkvičky, přičemž ředkvičky se vyvíjejí nejrychleji.
Tip:
Pokud nechcete zažít nepříjemné překvapení z pomrazu nebo náhlého mrazu, měli byste si pořídit vložku do skleníku. V tomto návodu pro kutily skleník ukážeme, jak snadné je postavit si skleník svépomocí.
Letní zelenina
Zhruba v polovině května je nejvhodnější doba pro výsadbu rajčat, paprik, lilků, melounů a chilli a od konce května okurek do skleníku. Rajčata a okurky potřebují mřížovinu nebo šplhací pomůcku. Je také vhodné nepěstovat rostliny lilek, jako jsou rajčata, papriky a lilek každý rok na stejném místě. Nejlepší je dát si mezi sebou pauzu v pěstování, asi čtyři roky.
Tip:
Zejména rajčata lze v zásadě vysadit na stejném místě několik let po sobě. Jsou pak ale náchylnější k nemocem.
Podzimní a zimní zelenina
Rychle rostoucí jehněčí salát, endivie, špenát nebo čistec zimní je možné vysévat do skleníku nejpozději začátkem září. Nebo je můžete pěstovat v miskách a od října vysazovat na nyní volné plochy. To znamená, že můžete sklízet až do února. Nyní je také ten správný čas zasít červenou řepu a mangold, které lze po pár týdnech sklízet jako „baby bet“nebo „baby leaf“. Pokud venkovní teplota klesne na minus sedm stupňů a více, doporučuje se přikrývka s fleecem.
Teplomilné bylinky
Pokud sázíte rajčata nebo okurky, velká část plochy půdy většinou zůstává volná. Využijete je například k pěstování bylinek. Dokážou mimo jiné zabránit stříkání závlahové vody ze země na rostliny, což nesnášejí zejména rajčata. Některé bylinky navíc díky svým esenciálním olejům dokážou odpudit určité škůdce nebo se navzájem pozitivně či negativně ovlivňovat v růstu.
Ne každou bylinku však lze pěstovat ve skleníku. Ideální jsou teplomilné bylinky, jako je rozmarýn, oregano, tymián, bazalka, řeřicha, majoránka, kerblík, koriandr a portulaka. Bazalka by se neměla sázet společně s tymiánem nebo oreganem. Zatímco bazalka má vysokou potřebu vody a živin, ostatní dva ji mají rádi spíše suchou a málo živin. Jako doma se ve skleníku cítí i kari a různé druhy máty.
Letní květiny
V únoru/březnu, kdy intenzita světla znatelně stoupá, lze skleník využít k výsevu nebo preferenci letniček. To samozřejmě vyžaduje vhodné teploty klíčení, které se liší v závislosti na druhu.
Teploty 18-20 stupňů
Při těchto teplotách klíčí lobelie, lilie, okrasný tabák, kokardy, letní karafiáty, hledíky, cínie, pavoučí rostliny, šalvěje, delphinium, karafiáty, denivky, pryšce a kolumbíny.
Aspoň 15 stupňů
Letní hvězdnice, rozštěp, levkoje, lišaj, kejklíř a slaměnka vyžadují o něco méně tepla. Canna, begonia a gloxinia mohou být nyní také vysazeny.
Minimálně 12 stupňů
Při pouhých 12 stupních klíčí chryzantémy, třapatky, měsíčky, pohádková zrcátka, panny v zeleni a chocholy.
Tip:
V dubnu lze první vyseté květiny umístit do květináčů a vysévat jednoleté letní květiny, jako je sléz, slunečnice nebo skalník vonný.
Exotické ovoce ve skleníku
Rajčata a okurky jsou standardem ve sklenících. Skleník toho ale umí ještě víc. Kromě místní zeleniny můžete tímto způsobem pěstovat i exotické ovoce jako mango, kiwi, banán, limetky, fíky, citrony nebo pomeranče. Výběr ovoce závisí především na velikosti skleníku a správných teplotách.
Kiwi, pomeranč, citron, fík a limetka vyžadují teploty 2-12 stupňů. Papája a mučenka potřebují trochu více tepla s teplotami mezi 12 a 18 stupni a dostatek prostoru pro lezení. Mango, ananas, banán a kokos vyžadují hodně místa a nejvíce tepla s minimálně 18 stupni. I s exotickými skleníkovými rostlinami by měly být společně vysazeny pouze druhy se stejnými podmínkami nebo požadavky.
Tip:
Pokud dáváte přednost kvetoucím skleníkovým rostlinám, můžete svůj skleník osadit i tropickými květinami nebo stromy. Mohou to být například bromélie, kamélie, orchideje, oleandry, kala, olivy, strelicie, mučenka, agáve nebo aloe vera.
