Třešeň vavřínová, známá také jako vavřín třešňový, je často zaměňována s vavřínem pravým, ale patří do čeledi růžovitých a s vavřínem pravým není příbuzná. A to i přesto, že podlouhlé listy obou rostlin jsou si velmi podobné. Rostlina, která původně pochází z oblasti Středomoří a Malé Asie, je velmi oblíbená jako rostlina živého plotu.
Všeobecné informace o třešňovém vavřínu
Tuto poměrně nenáročnou keřovou rostlinu lze báječně začlenit do každé zahrady. Nezáleží na tom, zda se jedná o starší, založenou zahradu nebo zda se jedná o novou rostlinu. Vzhledem k někdy velmi enormnímu vzrůstu, který závisí na použité odrůdě vavřínu, je pro výsadbu potřeba poměrně velká zahrada. Jednotlivé odrůdy mohou dorůst do výšky 7 m. Zejména pokud jde o výsadbu živých plotů, má vavřín oproti jiným živým plotům výhodu v tom, že roste poměrně rychle a je také stálezelený. To znamená, že z jejich zelených listů se můžeme těšit i v zimě. Vavřín třešňový neklade velké nároky ani na umístění. O podrobnostech požadavků na umístění však bude řeč později. Vavřín třešňový je ale skvělý nejen jako rostlina do živého plotu, ale můžete ho znovu a znovu najít i jako ohraničení terasy. Pravidelným řezem je však třeba ji mít na uzdě, protože růst cca 40 cm za rok není u této rostliny ničím neobvyklým. Vavřín třešňový vypadá báječně i jako solitérní rostlina, například uprostřed trávníku. Velkou plochu lze snadno rozdělit a rozdělit na části, které jsou pro oko zajímavé. Možnosti designu s vavřínovou třešní jsou téměř neomezené. Vavřín třešňový přitahuje pozornost také svými pěknými květy, které se objevují od dubna do června. Bílé květy jsou seskupené v hroznech a velmi příjemně voní. Plody vavřínu třešňového jsou černé a na marmeládu nebo sušené ovoce se zpracovávají například v Turecku. Pokud se však konzumují syrové, v žaludku se u nich vyvíjí kyanovodík a mohou se objevit příznaky otravy. Nedoporučuje se konzumovat všechny části rostliny.
Umístění
Vavřínovou třešeň lze zasadit téměř kdekoli na zahradě. Problémy má jen v hlubokém stínu vysokých stromů. Jak již bylo zmíněno, vavřín je ideální jako rostlina živého plotu k oddělení od sousední zahrady. Velmi příjemně se cítí ve společnosti rododendronů, azalek, kapradin a půdopokryvných rostlin, ale také v blízkosti jehličnanů. Společnost s hostou, tzv. srdíčkovými liliemi a interakce s konvalinkou dává vyniknout i vavřínu třešňovému. Nároky na půdu nejsou nijak zvlášť vysoké. Měl by být mírně vlhký a mít dobrou drenáž. Vavřín třešňový velmi dobře snáší i delší období sucha. Zamokření jí však způsobuje problémy a je třeba se mu v každém případě vyhnout. Ani písčité nebo jílovité půdy mu nedělají velký problém. Přibližně 8 cm dlouhé listy keře jsou podobné jako u pravého vavřínu, takže záměna rostlin je poměrně častá.
Hnojit
U vavřínu třešňového není nutné speciální hnojení. Pro dobrý růst zcela postačí kvalitní vrstva mulče. Hobby zahradník by měl vavřín zalévat až ve chvíli, kdy je půda úplně suchá. Jinak se dokáže vyrovnat s podmínkami, které mu byly dány.
Hnojení při výsadbě
Při výsadbě doporučujeme přidat do výsadbové jámy hobliny z rohoviny. To znamená, že strom má dobré počáteční hnojení a nějakou dobu vydrží. Na začátku růstové fáze, tedy na jaře, potřebuje vavřín další živiny, aby se dobře rozjel. Nejlepší je použít kompletní hnojivo pro stromy.
Je důležité si uvědomit, že nehnojíte příliš dlouho. Větve a větvičky musí umět vyzrát, aby dobře přečkaly zimu. Pokud budete hnojit příliš dlouho, budou dále růst a nedozrají. Tyto větve jsou pak velmi zranitelné mrazem. Nedozrávání znamená, že se netvoří kůra potřebná k ochraně. Proto se kompletní hnojivo používá jen do července. Pak bude rostlina dobře růst i bez něj. Višňovému bobkovi v zásadě stačí, když do něj na jaře přimícháte hodně kompostu. Rostliny jsou nenáročné na péči a dokonce nevyžadují žádné další hnojivo.
Podzimní hnojení
Co byste měli udělat, je použít potašové hnojivo na konci srpna nebo na začátku září, abyste zajistili, že vavřín dobře přežije zimu. Potašové hnojení je vhodné pro všechny stromy na zahradě. Hnojivo pomáhá větvím a větvičkám dozrát a činí je odolnými vůči chorobám. Potašové hnojivo také pomáhá regulovat rovnováhu tekutin, takže je více než doporučeno. Podzimní hnojení je mnohem důležitější než hnojení kompletním hnojivem. Tyto můžete také vynechat. Hnojení potaší však pomáhá přežít zimu relativně bez úhony.
Rozmnožování a řezání
Vavřín třešňový lze množit dvěma různými a docela jednoduchými způsoby. Jednak přes tzv. spouštěče, čímž se dlouhé výhony ohýbají až k zemi. Zde se pak přišpendlí, zasypou trochou zeminy a nechají se samy sobě, dokud z takzvaného oka nevyroste malý řízek. Pokud je dostatečně velká, aby se sama udržela, může být oddělena od mateřské rostliny. Ale obecné množení řízkováním je také docela snadné. Těch je při každém prořezávání dostatek. Když je umístíte do květináče, třeba se speciálním práškem na zakořenění, většinou se jim daří.
Vavřín třešňový lze snadno a bez větších problémů odříznout. Dá se snadno stříhat poté, co na jaře poprvé vyraší. Tím se zabrání roztahování a objemnému růstu. Řez se nejlépe provádí ručně a bez elektrického nářadí, aby se zachovaly celé listy. U starších vavřínových třešní, které možná trochu vychýlily tvar, můžete staré dřevo snadno zaříznout a dodat jim omlazovací kúru.
Zimní ochrana
Vzhledem k tomu, že vavřín je vytrvalá rostlina, která je zároveň stálezelená, není potřeba speciální zimní ochrana. Rostliny velmi dobře přežívají zimní teploty panující v našich zeměpisných šířkách s dostatečnou vrstvou mulče na ochranu před ztrátou vláhy. Pokud by byla zima tužší a měla by teploty -20 stupňů a více, může vavřín úplně ztratit listy a některé části rostliny mohou odumřít. Ve většině případů však na jaře znovu raší.
Často kladené otázky
Může třešňový vavřín sloužit jako větrolam?
Rostliny živého plotu mají normálně schopnost zpomalit vítr. Vavřín třešňový snese vítr, ale jeho struktura znamená, že vyrostl tak hustě, že přes něj vítr nemůže proniknout. Směřuje takříkajíc nahoru, a proto tvoří drobné turbulence, které mohou být velmi nepříjemné, pokud je přímo za živým plotem z třešňového vavřínu místo k sezení. Pro vytvoření čistého plotu proti větrolamu je lepší použít vhodnější rostliny.
Jaké choroby a škůdci se mohou vyskytovat u vavřínu třešňového?
Vavřín třešňový je většinou způsoben houbovými chorobami, které se mohou vyskytnout v závislosti na lokalitě a půdních podmínkách. Vlhké a teplé klima podporuje růst plísní, proto je třeba vždy dbát na to, aby půda dobře prosakovala. První známkou takového houbového onemocnění jsou skvrnité listy. Nepodniknutí opatření proti chorobě může mít za následek smrt rostliny. Docela rozšířeným škůdcem je tzv. žravá vstavač. To se takříkajíc prožere listy, které pak vykazují výrazné stopy. Včasné ošetření vavřínu ekologicky šetrnými a biologicky odbouratelnými prostředky však zabrání napadení.
