Přísně vzato, jsou to malé keříčkové růže. Zůstávají nízké a šíří se plíživým způsobem. Jejich husté větvení dokáže potlačit plevel, zpevnit svahy a proměnit celé plochy v barevné koberce květin.
Profil
- Čeleď rostlin: Rosaceae
- Růst: položený, široký, vzpřímený, huňatý, s převislými výhony
- Výšky růstu: 25-100 cm
- Listy: husté, opadávají listy
- Květiny: v hroznech, různé barvy, většinou dvojité, lehká vůně
- Čas květu: od pozdního jara do mrazu
- Hlavní období květu: červen
Podmínky webu
Růže jsou opravdovými milovníky slunce, a proto by měly být udržovány co nejslunnější. Dokud je dostatečně jasné, spokojí se s místem v polostínu. Milují otevřené plochy, vzduch by měl mít možnost neustále dobře cirkulovat, aby listy mohly po lijáku rychle uschnout. Nemá ráda obzvlášť horká místa nebo průvan.
Požadavky na půdu
Půdopokryvná růže bez ohledu na odrůdu vyžaduje propustnou, hlubokou, středně těžkou, hlinitou až hlinitou, humózní a živinami bohatou půdu. Ideální je hodnota pH mezi 5,5 a 6,5. Je-li to nutné, musí být půda odpovídajícím způsobem upravena. Měl by být dobře prokypřen, aniž by se vytahovala nejnižší vrstva půdy. Silně utuženou půdu je nutné hlouběji prokypřit, jinak hrozí vznik podmáčení. Užitečné může být i zelené hnojení. Čemu byste se rozhodně měli vyhnout, je sázení růží tam, kde už růže byly.
Zvažte únavu půdy
Únava půdy se vyskytuje zejména u rostlin růží, když jsou stejné druhy vysazeny jeden po druhém na stejném místě. Problematická může být i přímá blízkost některých druhů zeleniny nebo ovocných stromů. Nové růže špatně rostou, raší jen slabě a výrazně je omezena i tvorba květů. O to důležitější je při výsadbě dbát na správné umístění. Jinak pomůže jen velmi velkorysá výměna podlahy. Růže rostou špatně na půdách, které jsou růžemi unavené, i po více než deseti letech.
Tip:
Míchání většího množství růžově unavené půdy se zdravou půdou nestačí. Na druhou stranu zelené hnojení může mít mimo jiné smysl. s měsíčky a žlutou hořčicí.
Pokyny pro výsadbu
Při výsadbě se rozlišují různé kvality kořenů. To zahrnuje jak holý kořen, tak produkty v nádobách nebo v květináčích. Zatímco kontejnerové růže se pěstují v květináčích, růže s prostokořennými kořeny nemají klubko zeminy.
Čas
Půdopokryvné růže je nejlepší sázet na podzim, dokud nenastanou mrazíky. Takto mohou dobře zakořenit až do příští sezóny. Pokud je půda bez mrazu, výsadba je možná také mezi prosincem a únorem. Někteří hobby zahrádkáři preferují jaro, tedy polovinu března až květen. Obecně platí, že prostokořenné růže by se měly vysazovat ihned po nákupu. Krátkodobé skladování by nemělo přesáhnout 3-4 dny. Kontejnerové zboží lze sázet téměř po celý rok, pokud je půda nezamrzlá. Výjimkou jsou řízky, obvykle se sázejí v létě.
Výsadba na záhon
- Před výsadbou nezávisle zalévejte kořenový bal
- zkraťte prostokořenné rostliny nad bodem roubování
- při podzimní výsadbě cca 35 cm
- na jaře asi 20 cm
- také trochu zkrátit kořínky
- u kontejnerových rostlin není nutné zkracování
- Vykopejte výsadbovou jámu, alespoň 40 cm hlubokou a širokou
- V případě potřeby smíchejte vykopanou zeminu s trochou růžové zeminy
- žádný kompost ani jiné hnojivo pro výsadbu
- Dobře nakypřete půdu v jámě
- Uprostřed vložte půdopokryvnou růžici
- naplňte vykopanou zeminou, zatlačte zeminu dolů
- Místo roubování musí být pokryto zeminou cca 5 cm
- pravidelně zalévejte po výsadbě a týdny poté
Po zalití růže je vhodné ji nahrnout zeminou tak vysoko, aby z ní ještě trčela asi na šířku ruky. Hromada je má zpočátku chránit před sluncem, větrem a mrazem. Odstraňují se, až když růže vyraší o dalších deset centimetrů.
V květináči
- Kbelík by měl být alespoň 40 cm hluboký a široký
- Odtokové otvory na dně hrnce pro dobrý odtok vody
- Nejprve osaďte hrnec s drenáží
- z keramických střepů, štěrku nebo keramzitu
- Vysazujte řízky jako na záhon
- Naplňte kbelík trochou růžové zeminy
- Vložte růži a naplňte zeminou
- Hloubka výsadby odpovídá záhonu
- Při plnění několikrát opatrně udeřte do hrnce
- k vyplnění případných dutin v oblasti kořene
- Potom zalévejte půdopokryvnou růži
- zhruba po třech až čtyřech letech vyměňte půdu
Rozteč výsadby
Vzdálenosti výsadby půdopokryvných růží se liší v závislosti na odrůdě. V zásadě se doporučuje 40-80 cm nebo dvě až pět rostlin na metr čtvereční nebo dva vzorky na metr čtvereční. Ploché a keřovitě rostoucí odrůdy by měly být od sebe vzdáleny alespoň 40 cm. U těch s klenutými, převislými bočními výhony byste se měli řídit příslušnou výškou růstu. Pro pokrytí celého povrchu půdy se doporučuje tři až pět rostlin pro krátko rostoucí odrůdy a dvě až tři rostliny pro bujně rostoucí.
Tip:
Péče hraje roli i při rozestupech výsadby, protože čím jsou větší, tím více se může vyvíjet plevel. Pokud jsou rostliny příliš husté, bude obtížné o ně pečovat, například při kypření půdy.
Nalévání
Ihned po výsadbě důkladně zalijte a následně v následujících týdnech popř.pravidelně v prvním roce. Později ji stačí zalévat, když je v létě horko a sucho, ideálně vodou s nízkým obsahem vápna. Ujistěte se, že zaléváte pouze kořenovou oblast a ne přes listy. S vrstvou mulče na kořenové oblasti lze vlhkost udržet v půdě déle. Mulčovat byste však měli pouze v létě od druhého roku.
Hnojit
První hnojení se provádí, když půdopokryvná růže vyroste a čerstvé výhonky jsou dlouhé asi 10-20 cm. Rozdělte 80–100 g hnojiva na růže na metr čtvereční a shrabte je. Stávající růže se v předjaří zásobují hnojivem stejným způsobem. Mezi květnem a koncem června může být užitečná další dávka 40-60 g na metr čtvereční. Pomalu se uvolňující hnojiva by měla být aplikována pouze na jaře. Odložená aplikace v červenci může vést k poškození mrazem přes zimu.
Tip:
Je třeba se vyvarovat nedostatečnému zásobování živinami, protože může podporovat napadení vší, plísněmi a jinými chorobami rostlin.
Řezání
Ideální čas na prořezávání je jaro. Vytrvalé mrazíky pak už většinou nejsou problém a růže začnou rašit. Ve zvláště mírných polohách lze řízky provádět i na podzim.
- Prořezávání obecně každé tři až čtyři roky
- na jaře odstraňte zmrzlé, nemocné, odumřelé a divoké výhonky
- všechny ostatní zkrátit asi o dvě třetiny
- řezat asi pět milimetrů nad vnějším pupenem
- odřízněte jeden nebo dva staré hlavní výhonky, abyste podpořili nový růst
- radikálnější řez každé čtyři až pět let
- zkrátit až o 15 cm
- pravidelně odstraňujte zvadlé květiny
Zimování
Půdopokryvné růže jsou odolné, ale přesto by měly být chráněny před chladem a mrazem, zejména v první zimě. K tomu je před prvním mrazem navršte asi 20 cm do výšky zeminou, kompostem nebo kůrovým mulčem. Případně je můžete přikrýt i borovými větvemi. Zimní ochrana by měla být znovu odstraněna zhruba od poloviny/konce března. Pokud jej necháte na rostlině příliš dlouho, může způsobit hnilobu.
Propagovat
Řízky
- nejlepší čas během vegetačního období
- od června do začátku srpna
- stříhání letošních čerstvých výhonků
- alespoň jedna květina na konci natáčení by měla být otevřená
- Nejlépe se hodí řízky ve střední oblasti
- každý střih by měl mít 2-3 oči
- Odřízněte tipy na focení včetně květin a poupat
- kromě horního, odstraňte všechny listy
- hotové odřezky o délce tužky
- Umístit jednotlivě do květináčů se zeminou v květináči
- pouze jedno oko a horní list by měl být stále viditelný
- Zlehka přitlačte substrát a nasypte na něj
Po zalití se květináče a řízky přikryjí plastovým krytem a umístí na stinné místo. Kryt by se měl každý jeden až dva dny sundat, celé vyvětrat a případně znovu zalít. Pokud se objeví nový výhon, zakořenění bylo úspěšné a řízek může být přesazen do zahrady o několik týdnů později.
Řízky
- Rozmnožování řízkováním během vegetačního klidu
- Řezejte řízky mezi říjnem a listopadem
- používejte pouze vyzrálé dřevo
- rozdělte dřevnatý výhon na 17-20 cm dlouhé řízky
- pak úplně sloupněte listy
- vložit přímo do země na konečném místě
- Pokud je to nutné, před výsadbou půdu naředíme pískem
- horní oko by mělo koukat ze země
- Od této chvíle udržujte půdu vlhkou
- Flísový potah chrání před mrazem
Písňová onemocnění
Pokud jsou růže příliš husté, příliš vlhké nebo vzduch nemůže správně cirkulovat, může dojít k houbovým chorobám. Může to být rez růžová, padlí hvězdicové, padlí nebo skvrnitost kůry. Zpravidla se postižené části odříznou až na zdravé dřevo a rostliny se ošetří vhodným fungicidem.
Mšice, pilatka růžová, vosa listová růže
Poškození způsobené nejběžnějšími škůdci se projevuje především na listech a poupatech. I zde je vhodné napadené části rostliny odříznout a zlikvidovat. Proti mšicím pomáhá postřik přípravky s obsahem neemového oleje. Jinak lze k boji proti sajícímu hmyzu použít schválené pesticidy.
