Lilek nebo lilek jsou ústředními ingrediencemi mnoha lahodných středomořských jídel. Chutnají ale také velmi jednoduše připravené, tedy jednoduše nakrájené na kousky a osmažené na pánvi s trochou soli, pepře a másla. V každém případě stojí za vyzkoušení pěstování lilek, protože produkční rostlina je vlastně docela nenáročná na péči:
Výsadba lilku
Vejce si můžete vypěstovat ze semen, která zasejete v březnu a vypichnete, když budou mít pár centimetrů. Malé lilky pak lze jednotlivě umístit do květináčů s půdou bohatou na živiny a pěstovat ve skleníku nebo ve světlém okně. Optimální teplota pro pěstování rostlin náročných na teplo je 25 °C. Koncem května se vaječné rostliny a balíky vysazují venku.
V této době jsou k dispozici i rané mladé rostlinky, které lze vysadit na zahradě. Jednotlivé řady by měly být od sebe vzdáleny asi 60 cm, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by také měla být alespoň 50 cm. Protože, jak jsem řekl, lilky opravdu potřebují teplo, je nejlepší je vysadit venku do černého mulče, protože to zvyšuje teplotu půdy. Pokud jsou mladé rostliny prvních pár týdnů pokryty rounem, lépe porostou a vyvinou se.
Pokud máte možnost, můžete lilky pěstovat i pod tzv. plovoucími okny, tedy pod skleněnými okny, která jsou umístěna nahoře. K tomu se malé rostlinky lilku umístí na záhon, který se vyhřeje pod oknem a nechají se pod touto ochranou růst. Až budou vyšší, kolem poloviny léta, je třeba okna zvednout výše, např. B. umístěte pod něj květináč nebo něco jiného s vhodnou výškou. Pokud plánujete takové kultivace provádět častěji, můžete kolem postele postavit i skutečný laťkový rošt, ze kterého lze následně umístit tepelná okna.
Vaječné rostliny potřebují v létě dostatek vody a jsou velmi hladové po živinách. Chtějí se nechat přihnojit kompostem nebo každý týden dostávat univerzální hnojivo do závlahové vody. Máte na výběr, zda své lilky pěstujete na jediném výhonu, podobně jako rajčata, tedy odstraníte všechny postranní výhonky, nebo je necháte růst jako keř.
Rozhodující rozdíl je však pouze tehdy, pokud pěstujete lilky ve skleníku, pak budete mít buď několik velkých plodů, nebo několik, ale menších. Při pěstování venku má rostlina sílu dozrát jen kolem pěti plodů. Mohou se vyvinout i na keři, zbylé ovocné sady se jednoduše odštípnou. Proto se keřovitý porost obvykle volí venku, protože vyžaduje méně práce než pěstování výhonku.
Nasazování plodů můžete zajistit nebo zvýšit občasným jemným protřepáním rostlin v poledne, když se objeví květy. Aktivně tak pomáháte lilku s opylením. Od začátku srpna byste však měli odstranit všechny květy, protože výsledné plody by v našem klimatu již nedozrály. Tento keř by měl být rozhodně venku přivázán ke kůlu, aby byla rostlina stabilnější. Ve skleníku lze lilky svázat provázky, aby se při dalším růstu nevyvážely.
Teplomilná rostlina obvykle dává opravdu bohatou úrodu pouze při pěstování ve skleníku. Rozhodně musíte dbát na to, aby každý plod na rostlině dozrál, lilky mají optimální kvalitu sklizně jen ve velmi krátké době. To znamená pozorně se dívat a všímat si, kdy je slupka ovoce zcela zbarvená a lesklá. Na sklizeň vám pak zbývá jen den nebo dva, pokud necháte plody lilku déle viset, zmatní a má velmi měkký vnitřek. Nejde jen o vizuální dojem, zralostí se zvyšuje i aroma.
Přezimování vajíček
Lilek jsou v podstatě trvalky, ale málokdo se obtěžuje lilky skutečně přezimovat. Je to podobné jako s rajčaty: Jsou to jistě trvalky, ale v našich oblastech, které jsou velmi chladné a chudé na světlo, vždy rostou na hranici své síly. Pokud přežijí zimu, která je pro ně ještě nehostinnější, většinou při jarním odstřelu silně zahnívají a v následujícím roce pak téměř neplodí.
Proto obvykle pěstujeme lilky jako letničky, stejně jako rajčata a papriky. Můžete si však vzít semínka z letošní generace a vypěstovat si je příští rok. K tomu byste museli nechat ovoce přezrát a z houbovité dužiny vytřídit semena, která pak usušit a uskladnit na suchém místě až do jara.
Pokud chcete své lilky přezimovat, musíte je na podzim přenést dovnitř. Poté se seříznou a umístí do světlé, nepříliš chladné místnosti nebo do vytápěného skleníku (nad 10 °C), aby přezimovaly. Zima zde však opravdu není to pravé klima pro rostlinu tohoto původu, takže se pravděpodobně budete muset vypořádat se škůdci, kteří oslabenou rostlinu napadají. Trvá také poměrně dlouho, než se vaječné rostliny na jaře znovu rozběhnou. Pokud jste ve stejnou dobu zaseli lilky, obvykle dokážou držet krok se svým vývojem.
Speciální vaječné rostliny na balkoně nebo v zimní zahradě
Existují ale speciální odrůdy lilku, které produkují spoustu menších plodů, a proto jsou ideální pro pěstování v kyblíku. Určitě stojí za to zkusit tyto rostliny zazimovat, květináč do domu postavíte celkem rychle. Tyto vaječné rostliny také potřebují světlé stanoviště s alespoň 10 °C a poté je lze používat několik let.
