Plochá střecha, dříve vyhrazená především pro levné funkční stavby, se od klasické moderny z 20. let 20. století těší velké oblibě také v obytných a reprezentativních budovách. Jeho struktura je stejně rozmanitá jako jeho použití. Zde vysvětlujeme nejběžnější konstrukce plochých střech a vysvětlujeme jejich výhody a nevýhody.
Obecná struktura
Stejně jako všechny ostatní tvary střech musí plochá střecha obecně splňovat tři základní požadavky. Těch lze dosáhnout jednou a toutéž složkou konstruktivní struktury, ale mohou si také jasně „stát v cestě“jeden druhému.
Nosnost
Každá konstrukce ploché střechy musí být dostatečně pevná, aby absorbovala následující zatížení a bezpečně je přenesla na nosné prvky, tj. stěny nebo podpěry:
- Konstrukce – tedy váha samotné střechy
- Srážky – tíha dešťové vody a hlavně sněhu
- Dopravní zatížení - podle typu použití střechy buď řemeslníci na údržbu, nebo - pokud se používá jako střešní terasa - lidé, nábytek, rostliny atd.
Tepelná izolace
U vytápěných budov vyžaduje vyhláška o úspoře energie ENEV minimální standard tepelné izolace ploché střechy, aby se omezilo množství energie ztracené střešními plochami. I když to u nevytápěných budov není nutné, v závislosti na použití může být nutná minimální izolace, aby se zabránilo kondenzaci v souladu s DIN4108.
Utěsnění
V neposlední řadě by plochá střecha měla samozřejmě chránit před nepřízní počasí, tedy větrem a srážkami. Za tímto účelem musí konstrukční návrh zajistit hustou úroveň. Zpravidla to musí být navrženo tak, aby vzniklé problémy, jako je ucpaný odtok nebo vadný okap, nevedly okamžitě k poškození stavby vodou.
Výhody a nevýhody
Na závěr by zde měly být přehledně shrnuty hlavní výhody a nevýhody plochých střech:
Výhody
- Nízká instalační výška
- Snadné použití nahoře (např. střešní terasa)
- Vyhrazeno neviditelnému vzhledu
- Výrobu lze poměrně snadno dosáhnout instalací izolace a těsnění vodorovně
- Žádný ztracený půdní prostor vespod, protože místnost je nahoře vodorovně uzavřená
Nevýhody
- Pomalý odtok vody kvůli žádnému nebo malému sklonu
- V případě netěsností se voda rychle dostává do konstrukce
- Složitá vnitřní drenáž a náchylná k selhání
- Žádný klouzání sněhu kvůli nedostatku svahu
- Žádný samočistící účinek, protože pomalu odtékající dešťová voda má malý splachovací účinek
Naklonit
I když je plochá střecha plochá, automaticky to neznamená, že nemůže mít sklon vůbec. Dokonce i naopak. Pokud se při stavbě ploché střechy dodržují specifikace směrnic pro ploché střechy, musí mít střecha sklon minimálně dvě procenta směrem k odvodňovacím bodům – střešním vpustím nebo dešťovým svodům. Spádovat lze buď celou střechu, nebo je se spádem opatřena pouze těsnící rovina, například pomocí zkosené spádové izolace na zcela vodorovné konstrukční úrovni. Tato tendence vede k tomu, že dešťová voda je cíleně směrována do odvodňovacích komponent. Dimenze sklonu, která se jeví jako poměrně vysoká, také zohledňuje skutečnost, že při provádění může vždy dojít k odchylkám. Při příliš nízkém sklonu by i při malých výškových rozdílech vznikaly vodní kapsy, ve kterých by dešťová voda trvale stála a zatěžovala konstrukci. V horní části není jasně definováno ohraničení ploché střechy od strmějších tvarů střech. Od sklonu kolem tří až pěti stupňů se už nemluví o skutečné ploché střeše, ale spíše o ploché šikmé střeše.
INFO:
Uvedený minimální sklon nemusí být nutně dodržen. Vždy vznikají skutečné ploché střechy se sklonem nula stupňů. Hodnota sklonu však odráží zkušenosti stavitelů plochých střech a má pomoci co nejvíce zabránit poškození vlhkostí
Klasické stavební materiály
Na rozdíl od různých jiných tvarů střech je plochá střecha dosti omezená, pokud jde o stavební materiály použité k jejímu vytvoření. Důvodem je především konstrukční náročnost minimálního sklonu a možného využití plochy střechy. Konstrukce, izolace a těsnění se tomu musí přizpůsobit a reagovat na výzvy těchto zvláštností.
Strukturální struktura
Byly zřízeny následující nosné konstrukce:
- Homogenní železobetonová deska
- Ocelové nebo betonové nosníky se zavěšenými betonovými prvky
- Dřevěný trám s dřevěným obkladem jako nosná úroveň
- Ocelový nosník s dřevěnou nebo kovovou krytinou (pak obvykle trapézový plech)
Izolace
Osvědčené možnosti izolace jsou:
- Pěnové plasty jako klasické izolační materiály pro pokládku na rovné povrchy, např. železobetonové desky nebo dřevěné krytiny
- Pěnové sklo jako plochý obklad, viz výše
- Minerální vlna, celulózová izolace a další měkké izolační materiály pro instalaci do dutin mezi nosnými prvky
ZVLÁŠTNÍ PŘÍPAD:
Sendvičové prvky
Zde se pěnové plasty používají přímo s trapézovým plechem jako kombinace izolační vrstvy a ploché nosné konstrukce.
Utěsnění
Pokud jde o těsnění plochých střech, existují nakonec pouze dvě běžné varianty:
- Fólie – plastová fólie pro lepení na rovné povrchy, např. izolace odolná proti tlaku
- Bitumen – hydroizolační membrány obsahující bitumen, které se nelepí, ale přivařují plamenem a zkapalňují bitumen
Topping
Pro čistou funkci ploché střechy jako součásti pláště budovy to obvykle není nutné, různé krytiny na střeše mohou přinést různé výhody:
- Zelení: Zpoždění vypouštění dešťové vody, ekologická přidaná hodnota, vizuální vylepšení
- Štrk: mechanická ochrana těsnění, zátěž jako ochrana proti sání větru, UV ochrana plastových a bitumenových těsnění
- Pochůzné plochy: Pro použití střešní plochy jako terasy, lze vyrobit deskovou krytinu nebo dřevěný rošt analogicky jako u teras na rovném terénu
Zásady stavby
Nyní, když znáte základní požadavky na plochou střechu a také katalog běžných komponentů, je nyní důležité obojí spojit do fungující celkové konstrukce. Navzdory tomu, co se zpočátku jeví jako velmi vysoký počet možných kombinací, existuje ve skutečnosti jen několik obecných systémů, podle kterých se obvykle vytvoří fungující plochá střecha:
1. Zateplení střechy
V této klasické a jednoduché formě ploché střechy se komponenty jednoduše naskládají na sebe. Ve spodní části je nosná konstrukce, tedy betonová deska nebo dřevěná krytina na podpěrné úrovni. Následuje izolační vrstva. Ten musí být natolik odolný proti tlaku, aby pojal následující komponenty i případné zatížení sněhem a případně vydržel používání střechy. Těsnění se nyní aplikuje na izolační vrstvu jako rovná spodní konstrukce. Chrání celou konstrukci i budovu zastřešenou plochou střechou. Nyní lze na těsnění aplikovat individuální překrytí nebo těsnění může zůstat jako horní funkční konec konstrukce.
1b. Speciální případ obrácené střechy
Zvláštní formou právě popsané konstrukce ploché střechy je tzv. obrácená střecha. Zde není izolace instalována pod ochranným těsněním, ale spíše umístěna na horní straně těsnění. Těsnění je tedy umístěno přímo na nosné úrovni. U této střešní konstrukce musí být izolační vrstva položena beze spár a mezer, aby se co nejvíce zamezilo vnikání teplovodivé dešťové vody. Samotná izolace musí navíc odolávat stálé vlhkosti. Tato konstrukce je obvykle doplněna ochrannou membránou a štěrkovou vrstvou pro zajištění izolace v její poloze.
POZNÁMKA:
Běžně používané v 80. a 90. letech minulého století, tuto konstrukci lze stále nalézt ve stávajících budovách. Kvůli potížím s izolací je však přestavován jen zřídka.
2. Střešní izolace
Pokud je plochá střecha tvořena nosnou vrstvou s panelovými materiály nahoře, je možné izolaci nepokládat nahoru, ale vložit ji mezi podpěry. Výhoda je zřejmá: výrazně snížená montážní výška díky žádnému rozměru izolační vrstvy. Na druhou stranu musí být izolace zespodu zajištěna proti vypadnutí, takže se nelze vyhnout zavěšenému podhledu s fólií na ochranu proti stékání a upínacími latěmi. Obecně platí, že vnitrostřešní izolace je vhodná pouze pro dřevěné konstrukce, jelikož samo dřevo má určitou izolační hodnotu. Ocelové nebo betonové nosníky by naopak vytvářely křiklavé tepelné mosty mezi jednotlivými izolačními balíčky se všemi z toho vyplývajícími problémy.
3. Izolace pod střechou
Pro úplnost by zde měla být zmíněna izolace pod střechou. Zde je ze spodní strany izolována stávající střecha. To lze provést buď lepením a zakrytím plochých izolačních materiálů, nebo poskytnutím dalších latí, mezi které se izolace instaluje. Vzhledem k tomu, že izolace může být rozšířena pouze na stěny nesoucí konstrukci, představuje nejhorší možnou variantu a obvykle se vyskytuje pouze při rekonstrukcích starých budov. Protože jeho výhodou je jednoznačně to, že jej lze instalovat bez nutnosti otevírat stávající střechu nebo ji zcela demontovat.
Okraj střechy
U plochých střech je zvláštní pozornost věnována okraji střechy. Plochá střecha může být buď opatřena přesahem střechy, nebo skryta neviditelně za atikou, tedy obvodovou zdí. V závislosti na požadovaném řešení to klade speciální požadavky na okraj střechy:
Pro přesah střechy
- Vnější odvodnění přes dešťový okap na jedné straně nebo kolem dokola
- Sklon střechy směrem ven ke žlabu
- Přetáhněte těsnění přes vstupní desku do žlabu
- Pokud kryjete hydroizolaci, použijte vodopropustné okrajové pásy, např. štěrkový pás
POZNÁMKA:
Plochou střechu s přesahem lze samozřejmě odvodnit i vnitřními vpusti. Ty se však používají jen zřídka, protože jsou náchylnější k poruchám než okap a vyžadují také četné střešní prostupy. První volbou je tedy většinou venkovní okap, přes který voda v případě ucpání svodu jednoduše vyteče a odkape.
V Attice
- Posuňte těsnění kolem parapetu nahoru
- Výška těsnění dle DIN minimálně 15cm nad horní hranou krytiny
- Dodržujte poloměry ohybu těsnění v úžlabí oblasti střechy k parapetu a opatřete izolačním klínem
- Horní těsnění přes upínací profil a převislou desku
- Odvodnění zevnitř přes střešní vpusti, vyrovnejte sklon k nejnižšímu bodu
- Vyžadují se alespoň dva odtoky, případně nouzový přepad jako druhý odtok
- Chraňte horní stranu parapetu proti vodě, např. plechem
