Membrána se může objevit mnoha způsoby. Je také schopen nabídnout širokou škálu tvarů střech s přidanou hodnotou z hlediska designu nebo použití. Zde se můžete dozvědět užitečné informace o membránové střeše, od její konstrukce až po možné použití a další zajímavé informace.
Když je střecha zakrslá
Zpočátku se vám možná vybaví trpaslík, když uslyšíte pojem bránice. Ani tento předpoklad by nebyl nepřiměřený, protože membránová střecha popisuje střechu příčné budovy na hlavní budově s hlavní střechou. Nakonec „zwerch“neznamená více nebo méně než „příčný“, takže membránová střecha nezískala své jméno podle svých rozměrů, ale podle své orientace. V architektuře se pojem membránová střecha vyskytuje vlastně jen u skutečných příčných budov, tedy podřízených budov, které jsou dobře viditelné a čitelné v plné výšce budovy.
Mimo odborný jazyk se tento termín často vyskytuje také ve spojení s vikýři, tedy konstrukcemi, které jsou ze všech stran obklopeny hlavní střešní plochou a lze je vidět pouze „shora“na střeše. Níže uvedené informace lze snadno aplikovat na obě varianty, tedy na zastřešení skutečných příčných staveb a vikýřové střechy. Oba případy jsou vizuálně i technicky téměř úplně stejné.
Význam bránice
Důvody použití membránové střechy mohou být stejně individuální jako budovy, které jsou jí vybaveny. Objektivní přidanou hodnotu tohoto střešního prvku lze však omezit na dvě základní oblasti:
1. Vizuální přidaná hodnota:
- Rozdělení, zónování a struktura hlavní střechy
- Snížení pohledové hmotnosti hlavní střechy pomocí malých doplňkových konstrukcí
2. Technická přidaná hodnota:
- rovné stěny místo šikmých střech na hlavní střeše pro lepší vybavení
- větší výška místnosti pro salonky, přístup nebo technologii (např. výtah) ve střešním prostoru
Sklon střechy
V tuto chvíli nejde o sklon samotné membrány, ale o požadovaný sklon střešní plochy, ze které má membrána vycházet. Teoreticky je to možné u jakéhokoli typu sklonu, ale čím je sklon rovnější, tím větší musí být plocha střechy. Jedině tak lze dosáhnout výškového rozdílu potřebného pro uložení membránové střechy skrz sklon střechy. Výškový rozdíl musí být nejen tak vysoký, aby v něm zanikla konstrukční struktura mezistřechy. Kromě toho se zde musí samozřejmě projevit dodatečný nárůst výšky místnosti pod membránovou střechou a také musí být možné zachovat určitou část hlavní střešní plochy kolem membránové střechy. Toto spojení je dobře vidět z praktických příkladů:
1. Sklon střechy 45° / hloubka domu 8 metrů (běžný rodinný dům) / středový hřeben:
- výsledný výškový rozdíl hlavní střešní plochy 5 metrů
- Průměrná výška střešní konstrukce membránové střechy s izolací atd. cca 0,30m
- Minimální výška salonku ve střeše (podle spolkové země) cca 2,20m
- Zbývající výška hlavní střechy s membránovou střechou jako plochá střecha 4,00 metry mínus. 2,50 metru celková výška trpasličí konstrukce=1,50 metru
2. Sklon střechy 30° / hloubka domu 8 metrů (běžný rodinný dům) / středový hřeben:
- výsledný výškový rozdíl hlavní střešní plochy 2,66 metrů
- Průměrná výška střešní konstrukce membránové střechy s izolací atd. cca 0,30m
- Minimální výška salonku ve střeše (podle spolkové země) cca 2,20m
- Zbývající výška hlavní střechy s membránovou střechou jako plochá střecha 2,66 metru mínus. 2,50 metru celková výška trpasličí konstrukce=0,16 metru
3. Sklon střechy 25° / hloubka domu 8 metrů (běžný rodinný dům) / středový hřeben:
- výsledný výškový rozdíl hlavní střešní plochy 2,22 metru
- Průměrná výška střešní konstrukce membránové střechy s izolací atd. cca 0,30m
- Minimální výška salonku ve střeše (podle spolkové země) cca 2,20m
- Zbývající výška hlavní střechy s membránovou střechou jako plochá střecha 2,22 metru mínus. 2,50 metru celková výška trpasličí konstrukce=-0,30 metru
Velmi rychle se ukáže, že i při minimální konstrukční výšce membránové střechy jako nespádové ploché střechy je s běžnými obytnými hloubkami již dosaženo plochy 30 stupňů tam, kde je membránová střecha jen těsně před funguje. Pokud je nyní membránová střecha zvýšena jiným tvarem střechy se sklonem, lze toho dosáhnout pouze s větším sklonem hlavní střechy nebo odpovídající větší hloubkou střešní plochy až po hřeben.
Tam, kde funguje membrána
V zásadě lze membránovou střechu spolu s příslušnou příčnou konstrukcí nebo střešní konstrukcí realizovat kdekoli, kde může vycházet ze šikmé střešní plochy s již vysvětleným sklonem. Jeho praktické využití však ukazuje, že jeho použitelnost podléhá dalším omezením.
Vhodné pro:
- Sedlové střechy
- Valcové střechy (s dostatečným zakřivením)
- mansardové střechy
- Valbové střechy a polovalbové střechy s velkou zbývající plochou střechy
Přiměřeně vhodné pro:
Maloformátové valbové střechy a polovalbové střechy (z důvodu nedostatečné zbývající plochy střechy)
Nevhodné pro:
- Sikmé střechy (protože je velmi obtížné skloubit design s jasným tvarem a sklon často není dostatečný)
- Ploché střechy (protože nemají výrazný sklon)
Tvary střech a krytiny pro membránové střechy
S membránovou střechou lze realizovat všechny běžné tvary střech a krycí materiály moderních obytných budov. V závislosti na zvoleném tvaru střechy může membránová střecha působit působivě nebo splývat s hlavní plochou střechy. Stačí přijmout pár omezení:
- Směr hřebene u sedlových, valbových nebo valbových střech je vždy ortogonální k hlavní střeše
- Sklon vlečné střechy (šikmá plocha střechy se stejnou orientací a směrem stoupání jako hlavní střecha) je vždy nižší než sklon hlavní střechy
- U valbové střechy je možná pouze jednostranná valbová plocha
Z důvodů homogenního vzhledu se na membránovou střechu obvykle používají stejné krycí materiály jako na hlavní střechu. Pouze při příliš plochém sklonu membránové střechy se obvykle používá plech nebo fólie, v případě potřeby jako kontrast k hlavní střeše.
Stavba
Difragmová střecha zpravidla používá stejnou střešní konstrukci jako hlavní střecha z důvodů hospodárnosti. Vzhledem k tomu, že konstrukční výška, jak již bylo ukázáno v příkladu, je často problematickým místem, často se používá vnitrostřešní izolace s izolační vrstvou vloženou mezi krokve. Vnitřní parozábrana a vnější podstřešní membrána jsou napojeny na odpovídající úrovně hlavní střechy.
Z hlediska návrhu se zatížení z membránové střechy přenáší přímo na pevné stěny pod ní. Pokud se naopak nedíváte na skutečnou příčnou konstrukci, ale na vikýř, bývá celý vikýř včetně stěn a střechy umístěn na omezujících krokvích jako dřevěná konstrukce. Konstrukce stěny rovněž vychází ze struktury hlavní a střední střechy a představuje tak v konečném důsledku jakousi svislou část plochy střechy.
Náklady
Samozřejmě, že každá membrána znamená dodatečné náklady. Ty jsou ve srovnání s hlavní střechou výrazně vyšší na kubický metr vytvořeného objemu, neboť podíl plochy obálky je výrazně vyšší. Malé příčné konstrukce pro zlepšení využitelnosti jednotlivých místností lze snížit o 10.000,- eur. Pokud příčná budova zasahuje i před hlavní budovu o patra níže, náklady se odpovídajícím způsobem zvyšují.
Výhody a nevýhody
Tyto výhody a nevýhody se ve většině případů týkají membránové střechy:
Výhody
- Větší výška místnosti pro lepší použitelnost
- Dodatečné svislé stěny pro lepší vybavení půdních prostor
- Lepší možnosti expozice díky použití běžných fasádních oken
- Návrh konstrukce a uvolnění hlavní střechy
- Všestranné v rozměrech, tvarování a pokrytí
Nevýhody
- Vysoké náklady ve vztahu k vytvořenému prostoru
- Velikost silně omezená pro malé střechy
- Četné konstrukční spojovací body k hlavní střeše, proto složité a náchylné k poruchám
- Možné pouze s určitou výškou nebo sklonem střechy
